Zaražené prdy české společnosti

Ač politika do přírody moc nepatří, přesto spolu úzce souvisí

    Během historicky první demokratické volby prezidenta ČR na konci ledna 2013 celkem 54,8% neboli 2 717 405 voličů ukázalo, kdo je jejich volbou. Výsledek voleb pro mě ovšem přinesl jeden překvapivý výsledek (odbočím, ale za přečtění stojí: web.volny.cz/noviny/z-domova/clanek/~volny/IDC/235847/ze-zemana-vstavaji-historikum-vlasy-hruzou-rika-kucera-privedl-ho-do-vysoke-politiky.html?PHPSESSID=fd949c3e57890a533ce2265f988dd0dd ) a to ten, kde můžeme voliče Miloše Zemana považovat za osoby s ním sympatizující, pro které je jedinou volbou a svým způsobem vzorem. V české kotlině je stále ještě poměrně běžné vítězit podlostí, lží, osobními útoky na nepřítele a zastrašováním historií (viz odmítnutí Jana Fischera pro jeho komunistickou minulost). Nu tedy, Miloš Zeman zastrašil se sudety, obul se do nečeského občanství Karlovo manželky, obul se do Karlovo emigrace v jeho 11ti letech a v neposlední řadě popřel Šloufa, aby ho krátce po svém zvolení zase přiznal. Inu proč by ne. Jsme lehce přes 20 let po změně a ještě nějaký ten čas budem hledat ten správný směr. V tento okamžik nastává dalších 5 let života v bordelu. Takže zloději, lháři a podvodníci mají zase na 5 let klid. 
    

    Daleko důležitější je pro mě ta druhá skoro polovina voličů, resp. 2 241 171 lidí, kterým není lhostejno. Kteří vidí, že Miloš Zeman vyhrál díky lžím a kterým přeci jen ještě záleží na čestnosti, pravdě a tolik zmiňované lásce. Škoda, že tito lidé nemají viditelné označení, protože bych jim při průletu tímto světem poblahopřál a ujistil, že jdou správně i přesto, že to pravděpodobně s jistotou vědí.

Dobro je totiž daleko užitečnější než zlo a to nejen v přírodě.